Naší snahou je dříve, než se začnete probírat naší bezkonkurenčně nejširší škálou největšího výrobce spacáků nejen na českém trhu, ale i v Evropě, vám vysvětlit, jak spacák vybírat. Protože však není možné, a není to ani účelem našich webových stránek, opisovat odbornou literaturu nebo vysokoškolská skripta a dělat vám rychlokurz z matematiky, fyziky, termomechaniky a všech možných dalších věd a vysvětlit vám vše do nejmenších detailů, pokusili jsme se celou problematiku zjednodušit.
Budete-li se zajímat o problematiku více do hloubky, jen uvítáme, když nám pošlete jakýkoli dotaz e-mailem, zavoláte nám na kterýkoli z uvedených telefonů nebo se osobně zastavíte přímo v sídle vedení firmy, kde je také „prodejna" s úplným sortimentem spacáků PRIMA. Zaměstnanci naší firmy vám rádi poskytnou veškeré informace a zodpoví jakýkoli Váš dotaz, který Vám pomůže ke správnému nákupu. A nebudou-li vám jejich odpovědi stačit, postoupí váš dotaz výzkumnému oddělení naší firmy nebo některému z vědeckých pracovišť, se kterými úzce spolupracujeme. V ČR jsou to např. Technická univerzita v Liberci, fakulta textilní, Textilní zkušební ústav v Brně aj., ve světě jsou to Švýcarské federálních laboratoře EMPA, vývojové oddělení DuPont aj.
Kolektiv PRIMA OUTDOOR, s.r.o.
- Historie a teorie
- Který spacák je tím správným?
- Nejdůležitější zásada pro výběr spacáku
- Peří nebo syntetika?
- Syntetické náplně
- Peří
- Vnější a vnitřní tkanina
- Konstrukce spacáku
- Teploty použití
- Velikost
- Zip
- Teplé švy
- Kompresní obal
Pamětníci ví, že před rokem 1989 bylo rozhodování jednoduché. Na trhu byly (pokud zrovna byly) pouze tzv. "dekáče" o obrovském objemu i hmotnosti a občas i mumie přibližně stejných kvalit. Pokud se nám podařilo sehnat peří (to v obchodní síti neexistovalo), "Uniku" (na tu měli v jediné prodejně v ČR pořadník na tři čtvrtě roku a posílali pouze na dobírku a pouze dvě barvy - vybledlá červená a vybledlá modrá) a „monofil" (ten zase byl kupodivu - zcela běžně k dostání), mohli jsme si doma ušít "péřák", samozřejmě bez zipu. V „dekáči" pak byla většinou zima, v „péřáku" zase skoro pořád horko.
Vývoj izolačních materiálů a povrchových tkanin zaznamenal v posledních letech obrovský skok. V současnosti jich existuje takové množství, že je pro laika naprosto nemožné se v nich vyznat. Navíc prakticky každý prezentuje právě svoje výrobky jako špičkové, nejlepší, bezkonkurenční. Jak se tedy orientovat v množství použitých izolačních i povrchových materiálů? Ani zde neexistuje ideální materiál. Každý z nich má přednosti i slabiny.
Přes veškerý pokrok vědy však nelze a nejspíš nikdy nebude možné vyrobit ideální univerzální spacák. Takový spacák by byl za horkých letních nocí výborně prodyšný, ve větru zase neprodyšný, za deště nepromokavý a za zimních třeskutých mrazů fantasticky teplý. Samozřejmě by byl levný, lehký a po sbalení velmi malý. Tak takový spacák nikdy nebyl a nebude možno ho ani nikdy vyrobit. Na léto prostě potřebujete úplně jiný spacák než na zimu. Větruvzdornost, popř. nepromokavost a prodyšnost jsou vlastnosti protichůdné, tj. čím větší větruvzdornost, popř. nepromokavost, tím menší prodyšnost. A naopak. Čím je tkanina více prodyšná, tím menší má schopnost bránit pronikání větru a vody.
Nejdůležitější zásada pro výběr spacáku
- Musíme vybrat spacák dostatečně teplý dle podmínek, ve kterých ho budeme používat!
- Můžeme, podle svých finančních možností, vybírat také spacák s co nejmenším objemem po sbalení a co nejlehčí.
Je jisté, že každý, kdo nebude při výběru spacáku respektovat výše uvedené pořadí, nebude se spacákem spokojen.
Nejdůležitější vlastnost spacáku, o kterou se budeme v první řadě zajímat, jsou teploty, do kterých je určen.
Teplotně izolační vlastnosti spacáku jsou dány především teplotně izolační schopností izolační náplně. Ta je přímo úměrná jejímu měrnému tepelnému odporu a jejímu množství. Kritériem teplotně izolační schopnosti náplně je kolik molekul vzduchu je schopna na sebe navázat. Všechno ostatní jsou pouze vedlejší vlastnosti, které mohou více či méně měrný tepelný odpor spacáku zvyšovat či snižovat. Tzv. loft, tj. schopnost zaujmout co největší objem neboli výšku komory spacího pytle v pomyslném řezu, tedy laicky - jak moc se umí spacák "nafouknout" po rozbalení z transportního obalu, způsob šití (sendvič, šindel), směr vláken v izolačním rouně a další. Vlastním izolačním médiem není totiž použitá náplň, ale vzduch. Peří nebo syntetická vlákna mu jen vytváří prostor, který má zaujmout. Proto vám bude v obrovském a těžkém spacáku z levné, neznačkové izolační náplně asi zima, kdežto v tenčím a lehčím spacáku s náplní kvalitních, nejlépe značkových dutých vláken tepleji a v nejmenším a nejlehčím spacáku ze moderních špičkových dutých vláken nebo mikrovláken nejtepleji.
Zjednodušeně lze spacáky rozdělit na ultraletní, letní, třísezónní, zimní a expediční neboli extrémní. Nocujete-li v přírodě často a po celý rok, ideální jsou pro vás tak čtyři spacáky. Nechcete-li tolik spacáků, musíte dělat kompromisy. Například takto. Vynecháte ultraletní, v létě se prostě budete občas potit. Máte tři. Podle zásady lepší teplo než zima vynecháte letní a od jara do podzimu budete slušně spát v třísezónním. Pak vám stačí spacáky dva. A neplánujete-li spát v mrazech, kam je jednoznačně nejlepší spacák zimní, postačí vám jediný, dobrý třísezónní spacák.
Ještě před několika lety byl synonymem jediného teplého spacáku "péřák". V poslední době logicky vítězí u naprosté většiny kupujících syntetika nad peřím. Peří se stalo téměř výlučným materiálem pro špičkové spacáky do suchých mrazů ve vysokohorských oblastech, kde už neprší a je tam relativně nízká vlhkost vzduchu. Pozor! Nikoli tedy v běžných vysokohorských podmínkách, natož pak v oblastech arktických a antarktických! Tam je pro vysokou vzdušnou vlhkost péřový spacák, byť se sebelepšími povrchovými tkaninami, vstupenkou do pekla! Peří totiž velmi snadno absorbuje vlhkost. A to nejen vodu při spaní v louži nebo dešti, ale i vzdušnou. A jak už víme, vlhkost výrazně snižuje tepelně izolační vlastnosti. A kdo neviděl provlhlý, nebo dokonce promočený péřový spacák, neuvěří, že peří v něm prakticky zmizí a místo spacáku máte jen mokrý hadr. Případně ve velkých mrazech pak v komorách volně přesýpáte menší množství ledových krup, které byly dříve peřím. Promočený péřový spacák pak sušíte v suchém prostředí jeden až dva týdny, pokud vám dříve nezplesniví.
Výhoda syntetických materiálů je nenáročnost na údržbu a minimální absorpce vlhkosti. Spacák s izolační náplní ze syntetických materiálů je tedy ideální pro univerzální použití od jara do podzimu. Vždy. Ale samozřejmě i jako zimní s výjimkou vysokohorských suchých prostředí a také vždy, pokud se nechceme příliš zatěžovat pravidelným ošetřováním a údržbou. Jeho hlavní předností je, že ho lze snadno a rychle vysušit a navlhnutí nedegraduje příliš jeho vlastnosti. Takový spacák lze většinou bez obav prát v automatické pračce na některý jemný program, aniž by hrozilo znehodnocení jeho izolačních vlastností jako u "péřáku". Syntetická vlákna jsou také jediným možným řešením pro alergiky, kteří mají potíže s peřím.
Pro všechny syntetické náplně se nesprávně vžilo označení dutá vlákna. Rozdíly mezi nimi jsou však často propastné. Na trhu je nepřeberné množství syntetických náplní "no name", popř. se smyšlenými a nikde neregistrovanými značkami, obdobou triček Adi-das za 30,- Kč na některých tržnicích, pocházejících od "tajemných" výrobců odkudsi z Východu. Jejich vlákna jsou velmi krátká, takže rouno z nich vyrobené se snadno trhá a rozpadá, nejsou dutá nebo obsahují jen velmi malé procento dutých vláken, vlákna jsou často vyráběna z nekvalitních, nevhodných nebo recyklovaných materiálů nebo pojena do rouna zdravotně závadnými chemickými pojidly. Jejich výrobci nejen že "neexistují", ale nezaručují vůbec nic. V lepším případě vám bude ve spacáku zima už při teplotách, které se ještě ani zdálky nepřiblížily k teplotám deklarovaným "výrobcem", v horším případě je to nebezpečí kožních, dýchacích či jiných zdravotních potíží nebo např. naprostá devastace izolačního rouna po prvním vyprání, popř. krátké době používání. Společným znakem často bývá zázračná cena spacáku, za kterou by jste samostatně nepořídili ani "šusťák" na jeho ušití. Ale pozor! I mnohé renomované české i zahraniční firmy mají tyto výrobky ve své nabídce, avšak za ceny podstatně vyšší, kterými jim mají dodat zdání kvalitního výrobku.
Dejte přednost značkovým materiálům
Značkové materiály mají zaručenou kvalitu a výrobci musí dodržovat spoustu přísných technických a zdravotních norem. Zvažte, zdali máte tolik peněz, aby jste si mohli dovolit kupovat levné věci.
Kvalitní dutá vlákna mají délku několik desítek cm a v řezu jednu či více dutinek přibližně kruhového průřezu. Jinou variantou, jak dostat do rouna více vzduchu jsou spirálová nebo profilovaná vlákna.
Vlákna se za pomoci tepla zpracovávají do izolačního rouna. Molekuly vzduchu jsou v něm nejen mezi vlákny jako u vláken klasických, ale i uvnitř vláken a rouno tedy při stejné hmotnosti izoluje lépe.
Jediná značková dutá vlákna, na která bylo donedávna možno se spolehnout, vyrábí nadnárodní koncern DuPont a seřadili jsme je od nejstarších a nejlevnějších po nejnovější a nejlepší: Hollofil 608, Hollofil II, Quallofil, Quallo, Thermolite, Thermolite Active, Thermolite Plus, Thermolite Extra a Thermolite Extreme.
Dutá vlákna si nesmíme plést s mikrovlákny. Jejich průměr je řádově asi desetkrát menší než u dutých vláken. Teorie jejich funkce je taková: Molekuly vzduchu, který zadrží mikroskopická struktura rouna, mají ulpívat na jeho povrchu, takže vlákna pak prý neleží na sobě, ale na molekulách vzduchu. Výsledek? Rouno má obsahovat při stejné hmotnosti a objemu podstatně více vzduchu a izolovat tak lépe než nejlepší dutá vlákna. Výraznou předností spacáků s tímto izolačním materiálem má být tedy velmi nízká hmotnost a malý objem. Nevýhodou je však velmi malá odolnost velmi jemných mikrovláken na mechanické namáhání, oproti dutým vláknům rouno rychleji ztrácí "loft", slehává se a tím ztrácí svoje tepelně izolační vlastnosti. Izolace z mikrovláken je nenahraditelná tam, kde potřebujeme co nejvýkonnější, ale poměrně tenkou vrstvu. Skvělým příkladem jsou rukavice. A úplně stejné je to u spacáků. Mikrovlákno je ideální izolace pro po sbalení miniaturní a lehké cyklo nebo ultraletní spacák. Izolace je tam vlastně taková plsť nebo filc a vlastně se už nemůže slehnout. Ale vyvarujte se třísezónních nebo dokonce zimních spacáků z mikrovlákny. Až překvapivě brzy, mnohdy už po prvním použití, se slehnou a výrazně tak ztrácí svoje původní, ve skutečnosti však spíše teoretické, izolační vlastnosti. Nejen u motorů aut, ale i u spacáků platí heslo OBJEM NIČÍM NENAHRADÍŠ.
Nejznámější značkové mikrovlákno má obchodní název Thinsulate a pochází od nadnárodního koncernu 3M. Jiné kvalitou srovnatelné je Thermolite Micro od konkurenčního nadnárodního koncernu DuPont. Nejnověji se na našem trhu objevují mikrovlákna skupiny PrimaLoft. Také mezi jednotlivými typy PrimaLoftu jsou velké rozdíly. Např. PrimaLoft One je cca o 20% výkonnější než PrimaLoft Sport a o 60% teplejší než PrimaLoft Infinity. Takže když už PrimaLoft, pak určitě PrimaLoft One. Letos ho dělají ještě výkonnější výrobou tzv. konvexní technologií, kdy výsledek má 0 15% větší loft a tepelnou izolaci než PrimaLoft klasický.
Dutá vlákna a mikrovlákna mají tedy různé výhody a nevýhody. Všechny tyto izolace však byly překonány materiály Polarguard a v poslední době jeho nástupce Climashield. Jsou tím nejlepším, co lze v současné době na světě jako izolaci spacího pytle koupit. Obě izolace se v originální kvalitě vyrábí pouze u jediného výrobce v USA. Různé asijské kopie jsou možná také dobré, kvality a životnosti originálu však nedosahují.
Postupně byl vyvinut Polarguard Classic, pak lepší Polarguard HV, Polarguard 3D a nakonec to nejlepší - Climashield XP/APEX. Tento "zázračný" materiál je tvořený jediným nekonečným tepelně pojeným překříženým smyčkovaným dutým vláknem s trojúhelníkovou dutinkou, jehož průměr se blíží mikrovláknům. Slučuje tak všechny přednosti dutých i spirálových vláken a mikrovláken, udržuje tak teplo i v nejnáročnějších podmínkách a nemají v současné době na světě konkurenci. Většinou je něco za něco - dutá vlákna mají dobrou životnost a horší izolaci, mikrovlákna naopak. Climashield XP/APEX vychází ve všech nezávislých testech takto: nejlepší izolace, nejvyšší životnost. Zázraky se dějí. Dalšími neméně významnými přednostmi jsou dobrá stlačitelnost a měkkost. Také četné ohlasy uživatelů spacáků s touto izolací nás utvrdily v předvědčení, že Climashield XP/APEX je tou nejlepší izolací do spacáku na světě.
Peří je osvědčený přírodní materiál s výbornou stlačitelností a velmi dobrou tvarovou stálostí. Nejčastěji se používá peří husí. Není ale peří jako peří.
Kajčí peří je pouze vysněná izolační náplň. V praxi se nepoužívá. S jedinou výjimkou. Na veletrhu OUTDOOR (Friedrichshafen, Německo) nabízela jedna ruská firma bundu z kajčího peří. Množství peří v ní nebylo nijak přehnané. A cena? Přes 3.000 EUR, tedy asi sto tisíc českých korun. Můj dotaz na cenu spacáku, do kterého je třeba peří podstatně více, vyvolal upřímný smích bez odpovědi.
Místo husího se velmi často používá kachní peří, které má podstatně menší plnivost a po zvlhnutí se prozradí typickým zápachem. Někdy se husí peří kachním "pančuje".
Tepelně izolační schopnost peří závisí na poměru prachového peří a malých pírek. To jsou ona čísla 90/10, 80/20 atd. V prvním případě jde např. o směs s 90% prachového peří a 10% peří jemného neboli malých pírek. Dalším důležitým kvalitativním údajem je tzv. plnivost. Ta vyjadřuje celkovou pružnost a rozpínavost, tedy schopnost peří zaujmout určitý objem. Tato veličina se měří laboratorně mezinárodně uznávanou metodou a udává se v kubických palcích (cuin). Čisté prachové peří (100/0) dosahuje hodnoty 950 až 1000 cuin, směs 90/10 asi 650 cuin a 70/30 asi 500 cuin.
Ale pozor. Použít čisté prachové peří by nebylo praktické, jemná pírka zvyšují odolnost peří proti mechanickému namáhání, takže čím více se obsah prachového peří blíží 100%, tím je sice větší plnivost a "loft" a peří tedy "teplejší", ale zároveň používáním plnivost a "loft" dříve ztrácí a tedy i méně "hřeje". A pokud má spacák velmi malou hmotnost velmi kvalitního peří, může to být otázka několika použití. Peří pak nedokáže vyplnit objem komor, ve výplni začnou vnikat mezery, kterými nerušeně do spacáku "táhne" a rázem máte nic moc ultraletní spacák. Musíte tedy při nákupu uvážit, zda jedete zdolat Everest a bez debat potřebujete extrémně teplý a přitom velmi lehký spacák, který vám však poměrně brzy "odejde" nebo spacák sice poněkud méně !zázračně teplý", který vám ale vydrží po mnoho let bez zásadní degradace svých vlastností.
Na závěr: rozhodně nelze říci, že by peří bylo překonaným materiálem. I ty nejkvalitnější a nejdražší syntetické náplně se prachovému husímu peří v poměru hmotnosti k tepelné izolaci přibližují zatím jen na dohled. Kdo tedy počítá s bivakováním ve velkých suchých mrazech a zároveň je nucen počítat každý gram hmotnosti, měl by volit kvalitní "péřák".
Hlavním požadavkem na vnitřní tkaninu je prodyšnost. Vnější tkanina spacáku by měla zároveň alespoň v omezené míře zabránit pronikání vlhkosti z okolí do izolační náplně. Spacák jako celek by ale měl mít dostatečnou prodyšnost, která umožní vlhkosti volně procházet až na vnější povrch a tam se rozptýlit do ovzduší. Průměrný člověk vypotí za noc ve formě vodních par cca 0,5 až 1,5 litru vlhkosti, která se musí nějak dostat ven. V opačném případě uvnitř spacáku zkondenzuje ve vodu a my budeme ráno mokří nebo zpocení. Pokud se potíte i v relativně tenkém spacáku, nemusí být zázračně teplý, ale z vnější tkaniny, která špatně propouští vodní páry. Vlhká izolační náplň neizoluje ani zdaleka tak dobře jako v suchém stavu a tím se zhoršují tepelně izolační schopnosti spacáku. Také vlhká zpocená pokožka, prádlo a vnitřní tkanina odvádějí tělesné teplo mnohem lépe. Tomu se však chceme ubránit.
Tkanina by měla být zároveň co nejlehčí, aby umožnila co nejlepší rozpínavost izolační náplně. Vnitřní tkanina by kromě prodyšnosti měla být i příjemná při styku s pokožkou. Maximální nároky na použitou tkaninu klade péřová náplň. Tkanina musí být také dostatečně hustá, aby prachové vločky a drobná pírka nepronikaly z komor ven a zároveň dostatečně propustná, aby vodní páry mohly ze spacáku ven. To je nesplnitelný úkol, takže dle použité tkaniny se v péřáku někdy zbytečně potíte (nezaměňovat pocení s pocitem tepelné pohody!), jindy vám peří prolézá tkaninou ven. Často jsou pro péřáky používány membránové materiály, např. Gore-tex, Gore Dry Loft, Excel Dry a jiné. Jejich cena je však poněkud "astronomická" a životnost více než diskutabilní. Víte, že švýcarská armáda od letošního roku přestala používat oblečení z Gore-texu a přešla na tkaniny na bázi Tactelu? Finanční důvody zde jistě nehrály roli.
Velmi rozšířenými materiály jsou proto mikrovláknové materiály utkané z mikrovláken Meryl nebo Tactel, které se používají jak na spacáky péřové, tak i se syntetickou náplní a jsou přiměřenou kombinací ceny a kvality do drsnějších podmínek. Nejběžnějším materiálem je pak klasický 100% polyamid, tzv. nylon s různými voduodpudivými úpravami a zátěry. Ripstop je pak zpevněná varianta jakékoli tkaniny, více odolná proti oděru a roztržení. U nejlevnějších spacáků se jako vnitřní tkanina často používá bavlna. Ta je sice příjemná na dotek, ale je poměrně těžká, objemná, snadno se špiní, absorbuje vlhkost a pachy a dlouho schne. Pokud na použití bavlny trváte, pak se takové spacáky se hodí pouze pro nenáročné použití v letních měsících.
U nejjednodušších spacáků se syntetickou náplní je jedna prošívaná vrstva izolace. To pro třísezónní spacák není šťastné řešení.
Správným řešením je tzv. sendvičová konstrukce se dvěma nebo více na sobě nezávislými vrstvami.
Někdy se používá tzv. šindelová konstrukce, kdy vzájemně se překrývající pásy jsou přišity k vrchní tkanině na jedné a k vnitřní tkanině na druhé straně a spacák tak působí dojmem, že je v něm více izolační náplně než ve skutečnosti je. Vzniká tzv. "falešný loft". Měrný tepelný odpor spacáku je však přímo úměrný množství izolačního rouna a navíc je šindelově ušitý spacák mnohem náchylnější k mechanickému poškození izolačního rouna.
Česká republika je součástí Evropské unie. Ať už se nám to líbí či nelíbí, jedním z důsledků bude, že musíme používat evropské normy.
Většina literatury píše, že neexistuje norma, která by teploty použití spacáku vymezovala. Možná je tedy pro vás překvapením, že již mnoho let mělo mnoho zemí svoje vlastní normy. Od roku 2002 pak existuje evropská norma na spacáky, přesněji na měření a výpočet teplot použití. Výtah z ní najdete ve speciálním odkazu.
Solidní výrobci nebo dovozci tyto hodnoty již dnes udávají. Ti pomalejší udávají alespoň tři teplotní údaje - max., komfort a extrém. Pokud na spacáku neobjevíte tři údaje, ale dva nebo dokonce jen jeden, neznamená to, že spacák je špatný. Autor se jen pravděpodobně snaží zmást zákazníka. Ten pak může považovat teplotu extrémní za teplotu komfortní. A extrémní teplota rozhodně není teplotou, ve které by jste měli riskovat noc v daném spacáku.
Že by konečně pořádek? Nejásejte předčasně.
Všechny uváděné údaje platí pouze za ideálních laboratorních podmínek a jen pro standardní mužský nebo ženský subjekt!
V praxi mohou být totiž podmínky používání spacího pytle extrémně proměnlivé. Vždy se jedná o nesčetné kombinace následujících faktorů:
- teplota okolního vzduchu
- radiační teplota okolního vzduchu
- rychlost a víření vzduchu
- vlhkost zadržovaná ve spacáku a okolní vlhkost
- oblečení osoby
- poloha osoby ve spacáku
- izolace mezi spacákem a zemí a tepelná izolace daná samotnou zemí
- zmačknutí spacáku hmotností a objemem uživatele
- jiný než ideální poměr plochy a objemu uživatele a prostoru spacáku
Navíc fyziologické reakce, které určují okolní podmínky, ze kterých plyne nepohodlí nebo riziko podchlazení, jsou neobyčejně proměnlivé od jedince k jedinci dle tělesné teploty, otužilosti, pohlaví atd. Každý máme jiný krevní oběh, jiný metabolismus a za noc vypotíme jiné množství vody. To vše výraznou měrou ovlivňuje subjektivní pocity tepla či chladu. Dále v případě každého jedince mohou nastat velké změny v průběhu času, např. působením únavy, stravy, tělesného stavu atd. atd. Ovlivňují je hlavně klimatické podmínky, kvalita izolační podložky, kondice uživatele apod.
Tak například bazální metabolismus je velmi individuální. Praktická měření ukázala, že konkrétní hodnoty naměřené u různých lidí v laboratorních podmínkách se mohou značně lišit. Asi 5% populace má metabolismus rychlejší až o 30%. Při jedné studii, kdy bylo sledováno 150 osob, byly naměřeny výsledky bazálního metabolismu v rozsahu od 1027 kcal / den (tj. 4301 kJ / den) po 2499 kcal/den (tj. 10 455 kJ / den). Pro praktickou představu, jak by se to projevilo v praxi: prodejce zapůjčí k testování dvěma lidem stejné výšky, hmotnosti i objemu dva stejné spacáky. Během spánku metabolismus toho druhého vydá přibližně tolik energie, jako by vydal metabolismus toho prvního, kdyby bez zastavení konal velmi těžkou práci (horník, dřevorubec) nebo např. rychle běžel. Jak budou oba hodnotit ráno spacák? Spacák vůbec "nehřeje", nebo je nesnesitelně teplý? A kdo z nich má pravdu?
A nakonec - vnímání chladu je vždy subjektivní!
Teploty použití proto nejsou veličiny plynoucí jen z vnitřní podstaty spacáku, ale záleží na podmínkách používání, osobě a jejím stavu v době používání.
Takže všechno špatně? Ale ne, nezoufejte. Není totiž třeba být odborníkem, aby Vám bylo na kilovém spacáku do minus třiceti °C něco podezřelého. I naprostý laik může po přečtení tohoto článku alespoň přibližně porovnat spacáky jednotlivých výrobců mezi sebou. Nejdůležitější je totiž druh a hmotnost izolační náplně. Při rozhodování mezi dvěma modely velmi doporučuji sáhnout po teplejším, což platí dvojnásob pro ženy. Člověk nikdy neví, kdy teplotní rezervu bude potřebovat a pokud má spacák boční zip, není třeba se obávat přílišného horka. A nějakých pár gramů navíc, byť se v batohu za celý den pěkně pronesou, se tisíckrát vrátí v pohodově prospané noci. A to je věc, která se spočítat dá. Výdej energie za noc ve spacáku, ve kterém je vám zima je vždy vyšší než výdej energie za půl kila spacáku navíc, který nesete celý den na zádech. Fakt.
Má-li plynout z této kapitoly nějaké jednoduché poučení, pak:
Vždy vybírejte spacák s dostatečnou izolační rezervou. Údaje uvedené na štítku totiž neznamenají, že vám za jakýchkoli podmínek musí být ve spacáku při uvedených teplotách příjemně teplo, ale naopak pouze za ideálních laboratorních podmínek, se kterými se v praxi nikdy nesetkáte. A jakou rezervu zvolit? To záleží jen a jen na vás a na podmínkách, ve kterých se můžete ocitnout.
Z výše uvedeného vyplývá, že teplotní rozsah užití spacáku je pouze orientační údaj, který vychází z měření tepelné izolace spacího pytle a analýzy tohoto měření ve smyslu teplot použití, které pomohou porovnávat jednotlivé izolace a spací pytle mezi sebou a to pouze v normalizovaných podmínkách.
Důležitá je i správná velikost spacáku. Malé tělo příliš velký spacák "nevytopí" a naopak příliš malý spacák, kromě toho, že neumožní pohodlné natažení těla, navíc stlačuje izolační vrstvu, která pak izoluje méně.
Spacák by měl být mírně volný, právě tak, aby se spáč při otáčení z boku na bok neotáčel s celým spacákem, ale pouze on sám. Výrobci proto mají v nabídce spacáků obvykle dvě velikosti podle výšky postavy.
Spacáky bez zipu se dnes již prakticky nevyrábí. Není však zip jako zip. U neznačkového zipu riskujete, že vás zradí právě v okamžiku, kdy to nejméně potřebujete. Noc v mraze se spacákem použitým jako přikrývka, protože zip nejde zapnout, rozjíždí se nebo upadl jezdec může být také vaší nocí poslední. Absolutní světová špička jsou zipy YKK, vynikající jsou také české zipy Ws20.
Zip by měl být krytý vnitřní zateplovací légou, která zabraňuje úniku tepla ven konstrukcí zipu.
Ani u spacáků jednoduché konstrukce bychom neměli nalézt tzv. studené švy, tedy prošití celého spacáku, ale vždy komorovou konstrukci. Pokud zvednete otevřený spací pytel proti světlu a otvory po jehle skrz naskrz vidíte na druhou stranu, takového spacáku se co nejrychleji zbavte.
Ano, kompresní obal v případě potřeby skutečně umožní stlačit objem spacáku při sbalení až na 40% objemu původního. Ale každé takovéto stlačení snižuje životnost izolační náplně, ať už syntetických vláken nebo peří. Nepatrně se vždy zmenší "loft", spací pytel se po vybalení nepatrně méně "nafoukne". A čím déle a častěji je spacák takto stlačený, tím hůře.
TEDY VZHŮRU K VÝBĚRU !